Jak jsem byl první dny otrávený z Francie
Jak jsem byl první dny otrávený z Francie. Dnes mohu říct, že tu jsou bezva lidí, skvělá krajina, levné víno a co je hlavni, skvělá komunita cyklistů. Pořád je tu , ale zatraceně draho. Například dostat se do Montpellier, to byl souboj s časem a hlavně s tím nejprotivnějším větrem co znám. A ten vítr má i jméno. Vůbec se nedivím. Už druhý den fouká Mistrál. Ne že by foukal do zad, to né, to bylo moc jednoduché, fouká z "předního levého" boku. Kdyby to bylo půl hodiny, nebo dvě, bude vás to štvát, ale když to je dvěstě km a další den víte že to bude úplně stejné, v nárazech až 60km/h, moc vám to nepřidá. Jak má pak dojet člověk do plánovaného cíle toho dne. Ale Toulon mě ukázal to co jsem potřeboval. Ani nevím jak, zpruzelí dalším dnem na kole... Stereotyp, nuda, dupačka, přítelkyně doma trpí (já samozřejmě na ni myslím, což mě dodává sílu v obtížných situacích) a najednou jste u opravdového rugbyového stadiónu. Já jako fanoušek rugby (level rookie) jsem z toho měl skoro vánoce. Ještě, že jsem nenašel Fun shop, jinak by asi padl dvou denní rozpočet na nějakou blbost. Ale prostě rozjasní to váš den. Vy vše hodíte za hlavu a s úsměvem pokračujete na další neprozkoumané místo. Kolega cyklista z Antibes u, kterého jsem měl to potěšení zůstat přes noc mě doporučil park Calanques a rozhodně jsem nelitoval, že v Provence je počasí jak v Anglii. Protože výhled na Marseille byl úchvatný. Prostě musíte ždímat všechny vjemy co vám přijdou pod ruce, vnímat vůně krajiny (tady teda bacha u popelnic to vždy smrdí močí) a hlavně si to užívat. Vždyť co je důležitější než žít život. Co vám dá televize, co vám dám počítač a jeho internety. Chvilkovou zábavu u které nevíte co jste před deseti minutami dělali, ale tohle přesně jsou ty chvilky, které vás vyvedou z nekomfortní šedé nudné zóny, ty si budete pamatovat dlouho. Teda aspoň doufám... Třeba například spolek Velo Sapiens, který mě předvedli v Marseille... Wow a třikrát ještě wow. Tohle jsou Francouzi. Vstřícní, ochotni se rozdělit, ale bohužel jsou stejně nedůvěřiví jako Češi. Bohužel nám to zůstane, ale u nich pokud vás pustí k sobě samému, tak si krásně popovídáte. Velo Sapiens je jedna z poboček cyklistické asociace ve Francii, kde si hlavně vecer můžete zajít poklabosit o kravinách, poznat nové lidi a ještě si nechat opravit kolo. Každý něco donese, alko, nealko, jídlo a je uvolněná atmosféra. Za to bych chtěl poděkovat Katje a Olivierovi, že mě do této komunity vzali. Byla to super zkušenost. No abych nebyl moc zhýčkaná luxusem, těchto setkání, ono bohužel to není tak lehké někoho sehnat, kdo vám poskytne ubytování a vše co potřebujete, tak jsem vybral jako vhodnou destinaci, jezero kousek před Arles. Tímto křtím toto jezero na liščí jezero, protože po srnkách v Česku, bouřkách v Rakousku, v Itálii kupodivu nic. Divokých prasatech a mravencích ve Francii, mě v mé hamace probudili lišky... Ne jak jsem již psal Francie zraje jako víno a nenechte se odradit hned na začátku. No a ještě teda, když už jsem se tak pěkně rozepsal. Dnes stejný příklad, úplně na hovno odpoledne, Mistrál vás obtěžuje jak bezdomovec na nádraží, vám už se nechce, chcete to zabalit, napsat svým hostitelům, né fakt na to "seru" to nedám, ten vítr je silnější než já. Jste nasraný, že jste nezastavili u té býčí a arény a nekouknuli se jak vypadá french korida, pot vám stéká do očí, dochází pitná voda, která je většinou jen na hřbitově, nebo calujete korporacím. Ale vy se kousnete a jedete... a pak jste za to odměněni... něco za něco... Měl jsem propůjčen malý byt uprostřed Montpellier, moji hostitelé na mě neměli čas, dostal jsem klíče a jestli se s nimi ráno ani nechci setkat, tak jim to nevadí... Sakra jasné že chci a už se na to těším. Jediné co mě mrzí, že nestihnu eco anarchysty na své pouti Evropou, dozvěděl jsem se o nich od jednoho Německého kolegy cyklisty (Ecoutopia). Už jsou moc daleko a já přemýšlím, jestli se pokusit ó Andorru, nebo ne. Všude jsou přeci super lidi co si dokážou pomocí, tak sakra proč my nemůžeme pomoci někomu kdo to potřebuje, jako.například Adámek. Nebojte se pomocí druhým. Vždycky se vám to v nějaké formě vrátí....
21248239_1910582949196617_8666988184792838248_o 21319040_1910582052530040_7006416129384360218_o 21246591_1910581959196716_8138637603651851720_o 21246513_1910582339196678_6795280462080307314_o 21248455_1910581862530059_7458902794285281176_o




Comments